Zdar,
vítám Tě u dalšího článku (video připravujeme) , který navazuje na předchozí díl.
..V úterý jsem toho stihl poměrně hodně. Vyrazil jsem do Los Angeles County Museum of Art – LACMA, kde můžeš nalézt řadu zajimavého a dost atypického umění, s radostí sledoval, ačkoli pouze na livesport.cz, že Liverpool porazil v odvetě Champions League Barcelonu 4:0 a následně se pěšky vydal do asi 5 km vzdáleného Beverly Hills a ulice Rodeo Drive, kde jsem měl možnost potkat jednu paní a dozvědět se zase kus o sobě.
Beverly Hills bylo krásné. Domy, oproti Venice a Santa Monice byly podstatně větší, provoz řidší a všechno upravenější. Když na to tak vzpomínám, tak to bylo z celého LA místo s nejnižší frekvencí stanů s bezdomovci, které jsem viděl.
Cestou k ulici Rodeo Drive jsem navštívil místní knihovnu a přímo v Rodeo Drive – ulici, kde najdeš řadu luxusních obchodů, kde tou dobou zaparkovala i nějaká vymazlená kára, u které se ihned nahrnula spousta lidí, jsem potkal bezďačku, která nežebrala o peníze, ale o jídlo. Všichni lidi, z nichž většina vypadala, že nemá úplně hluboko do kapsy, ji ignorovali, a tak jsem vytáhl něco málo, co jsem po cestě nakoupil v 99 Cent Store a podpořil tak její první krůčky ke svalovým gainům.. haha..
Rodeo Drive byla pochopitelně nádherná stejně jako celé Beverly Hills, kde byly i části, v nichž rostly takové ty velké stromy, co znáte z Amerických filmů jako třeba Forrest Gump apod. viz. fotka Beverly Hills.
Cestou z Rodeo Drive jsem jel s řidičem, kterého to řízení na rozdíl od všech ostatních očividně štvalo na stranu druhou mi už docházející baterie ukazovala, že můžu být vůbec rád, že jsem někoho sehnal, protože jsem taky mohl jít pěšky.
Poučen z předchozího dne jsem ve středu vyrazil do Getty Center i s powerbankou a na rozdíl od úterního výletu i s kompatibilní přípojkou..haha.. Cestou do Getty Center jsem potkal několik zajímavých lidí, jednu slečnu, z které se později vyklubala učitelka dětí s postižením, velká cestovatelka a pařmenka a řidiče, který se snaží v LA prosadit jako muzikant, což pochopitelně není nic neobvyklého.
Getty Center bylo jedno z nejkrásnějších míst, jaké jsem kdy navštívil. Neuvěřitelný výhled na celé LA, zajímavé umění, překrásná zahrada a okolní přiroda, to všechno můžeš v Getty Center najít.
Nejvíc mě ale stejně zaujaly knížky v místním obchodě, které obsahovaly řadu inspirujících myšlenek a já tak strávil kolem 40 minut jenom čtením.
Čtvrtek byl ve znamení pohody a odpočinku, kdy jsem jen posiloval, nakupoval a přemýšlel na pláži o tom, co a jak se mi v životě líbí, co chci změnit a kam konkrétně se chci v blízké budoucnosti dostat.
V pátek jsem navštívil California Science Center, které mě ale dost zklamalo, na rozdíl od fotbalového stadionu, který jsme cestou minuli (tuším, že to byl stadion Los Angeles Galaxy, nebo LAFC) a já si uvědomil, že věda mě sice zajímá, ale musí se aspoň vzdáleně týkat přeměny postavy, fyzické, či psychické výkonnosti, zdravého životního stylu, případně seberozvoje. Po půlhodince jsem byl tedy ze Science Center venku a zamířil směr El Pueblo de Los Angeles, tedy nejstarší budovy v LA.
Budova byla sice pěkná, ale žádná hitparádá to taky nebyla. Oproti tomu na náměstí slavily Mexikáni den matek, takže jste mohli vidět, jak lidi různého věku tancují na Mexickou hudbu (Více pochopitelně ve videu). Připadal jsem si trochu jak na Moravě a uvědomoval si, jak je mi tahle kultura v mnohém výrazně bližší, než ta česká.
Protože jsem tou dobou čekal na svého Mexického kamaráda Artura, vyrazil jsem na vyhlídku v LA City Hall, která stála za to.
Po Arturově příjezdu jsme tak mohli vyrazit na můj vůbec první baseballový zápas. Ačkoli se baseball, aspoň z mého pohledu, nemůže atraktivitou rovnat hokeji, fotbalu, či florbalu, co mě zaujalo, byla atmosféra, stadion a detailně propracovaný marketing.
Cestou domů jsme pak výborně pokecali s řidičem a další spolucestující, kterou jsme vyzvedli ve slavném Hotelu Beverly Hills. Řidič z Guatemaly, která byla nedávno vyhlášená mezi 10 zeměmi s nejšťastnějšími obyvateli vůbec, zmiňoval, jací jsou lidi idioti, když se pořád jen ženou za penězi a následně jim chybí smysl života a jsou nešťastní, což mi zase připomnělo, jaké mám štěstí, že dělám to, v čem vidím smysl, co mě baví a naplňuje. Mimoto navrhoval, že by se na školách mělo učit o lidských hodnotách, o tom jak být dobrý syn, otec apod. Celkově velmi zajímavej týpek a obohacující pokec.
Sobota byla ve znamení asi toho nejkrásnějšího výšlapu a vyhlídek, jaké jsem zatím absolvoval, a o kterých si i se zbytkem příběhu povíme v poslednímu dílu. (odkaz na článek, video připravujeme)
